Vybíráte vibrační desku, pěch či válec? Poradíme vám, jak na to

Hutnění zeminy, štěrku nebo živice pomocí vibrační techniky je relativně levný a jednoduchý způsob, kterým zamezíte možnému sesedání půdy a zvýšíte stabilitu podloží. V tomto článku poradíme, jak se v široké nabídce vibrační techniky rychle a snadno zorientovat.

 

Rozhodně hutnění nepodceňujte

Hned na úvod malé upozornění. Pokud během stavby nedojde k poctivému zhutnění podloží, hrozí sesednutí silnice, propadnutí chodníku, prasknutí základů domu nebo poškození potrubí vlivem mrazu. Opravy jsou poté velmi nákladné. Proto hutnění vždy a bez výjimky provádějte.

 

V drtivé většině aplikací budete hutnit zeminu, štěrk, zásypové hmoty, živičné povrchy nebo podloží a povrch dlažby. Na každý typ povrchu se hodí jiný stroj, což rozvedeme a vysvětlíme níže.

 

Vibrační desky

Základním stavebním strojem hutnící techniky jsou vibrační desky. Ty dělíme na jednosměrné a obousměrné (tzv. reverzní).

 

Jednosměrné vibrační desky jsou lehčí, váží obvykle do 120 kg a umožňují pouze pojezd vpřed. Absenci zpátečky však vynahrazují velmi pohodlnou manipulací, s deskou se bez problémů otočíte na místě. Představují ideální řešení pro většinu stavebních firem. Jednosměrné desky efektivně hutní do hloubky asi 15-20 cm a jsou vhodné zejména k hutnění dlažeb, asfaltu nebo živice. Jelikož jsou lehké, nehrozí, že při hutnění povrchu dlažby pod nimi dlaždice prasknou. Přesto při takovém hutnění používejte polyuretanovou podložku, při hutnění živice zase povrch zkrápějte, aby se k němu deska nepřilepila. Jednosměrné vibrační desky seženete i ve variantě asfaltové vibrační desky, které se liší v jediné věci: mají navíc zahnutý spodní okraj. Díky tomu nezanechávají na povrchu stopy a hodí se i k finální povrchové úpravě asfaltu nebo živice.

 

Obousměrné vibrační desky jsou výrazně robustnější přístroje s hmotností od cca 160 kg až po tunu. Manipulace s nimi už není tak snadná, proto je výrobci vybavují hydraulickým pojezdem vpřed i vzad.

 

Reverzní desky hutní až do hloubky 40 cm a hodí se k hutnění zejména těžkých zemin a štěrků. Na dlažbu, asfalt nebo živici je nepoužívejte, protože dlažbu by mohly rozlomit a povrch asfaltu a živice poškodit.

 

Vibrační pěchy a válce

Opouštíme vibrační desky a dostáváme se k vibračním pěchům. Ty používejte jen k hutnění zeminy a štěrku, na asfalt či živici se nehodí.

 

Největší výhodou vibračních pěchů jsou úzká hutnící patka a nízká hmotnost, takže představují naprosto ideální prostředek k hutnění zeminy v úzkých výkopech. Dostanete se s nimi i do míst, kam s vibrační deskou ne, přesto nabízejí velmi dobrý hutnící výkon. Vibrační pěchy pracují na principu rázového účinku.

 

S vibračními válci můžete hutnit zeminu, štěrk, asfalt i živici, jsou vhodné hlavně k hutnění velkých ploch.

 

Nejčastěji se setkáte s ručně vedenými válci k hutnění živičných a štěrkových ploch, vhod však přijdou také ježkové příkopové válce, které se díky běhounům efektivně pohybují i v měkkých půdách a navíc dokážou vystoupat do prudkého svahu. U některých výrobců se setkáte i s posedovými tandemovými válci, které poskytují vysoký pracovní komfort.

 

Důležitá je hutnící síla

Nejdůležitějším parametrem vibrační techniky je tzv. hutnící (odstředivá) síla. Udává se v kN a u většiny přístrojů se pohybuje v rozmezí cca od 10 do 100 kN. Nejméně výkonné desky a pěchy s hutnící sílou do 15 kN využijete při hutnění méně namáhaných ploch, např. chodníku okolo zahradního bazénu. Tyto přístroje efektivně hutní do hloubky asi 15 cm, jestliže potřebujete hutnit hlouběji, musíte tak činit po vrstvách.

 

Středně výkonné přístroje s hutnící silou 15-20 kN již využijí profesionální stavební firmy. Hutní do hloubky asi 30 cm a hodí se k hutnění podkladu pro základovou desku domu nebo třeba příjezdové cesty. Jestliže chcete hutnit hlouběji než 30 cm, opět tak musíte činit po vrstvách.

 

Přístroje s hutnící silou nad 20 kN jsou ideální k hutnění velkých ploch, např. parkovišť či základů pro průmyslové areály. Některé přístroje váží i 700 kg a hutní až do hloubky 75 cm. Buďte ale obezřetní a raději hutněte po menších vrstvách, abyste nějaké místo nevynechali.

 

Jak poznat, že je zhutněno?

Zejména u těžších vibračních desek se často setkáte s tzv. kompaktoměrem – ukazatelem míry zhutnění. Tento ukazatel vám pomocí světelných diod naznačuje, do jaké míry jste podklad zhutnili a zda je potřeba v práci pokračovat anebo už jste hotoví.

K hutnění totiž obvykle nestačí danou plochu přejet pouze jednou, v závislosti na skladbě materiálu, vlhkosti a jeho tloušťce bývá zapotřebí více tahů.

 

Sluší se dodat, že optimální míru zhutnění byste měli mít spočítanou v projektu na základě Standardní Proctorovy zkoušky. Díky ní budete přesně vědět, jak moc podklad zhutnit – a kompaktoměr vám pak pomůže zabránit tomu, abyste podklad přehutnili nebo podhutnili. 

 

Vedle hutní síly u vibračních desek, pěchů a válců sledujte i další parametry – hlavně hmotnost, amplitudu a frekvenci.

 

Hmotnost bývá přímo úměrná hutnící síle, takže teď jen ve zkratce. Lehčí desky do 120 kg používejte na hutnění asfaltu, živice nebo dlažeb, těžší na hutnění zeminy a štěrků.

 

Amplituda vibrace udává, o kolik mm se spodní deska dokáže vychýlit z klidové polohy. Rozmezí bývá 1-3 mm u vibračních desek, vibrační pěchy mají díky svojí konstrukci amplitudu mnohem větší – až 85 mm. Není ale pravdou, že by vyšší amplituda byla vždycky lepší. Cílem hutnění totiž není materiál „uskákat“, ale rozvibrovat. Je proto potřeba zvolit ideální kombinaci amplitudy a frekvence.

 

Frekvence udává počet vibrací přístroje za jednu sekundu. Nízké frekvence jsou vhodné k hutnění těžkých zemin, vysoké frekvence zase k hutnění sypkých materiálů či asfaltu.

 

Pracovní rychlost, míra vibrací a motor

U vibračních desek se dívejte i na to, jak rychlé jsou. Desky se totiž po ploše pohybují vpřed samy, vy je pouze vedete. Opomenout byste neměli ani míru vibrací, při hutnění velkých ploch a několikahodinové práci v kuse už pocítíte i minimální rozdíly. Proto doporučujeme např. desky Atlas Copco, které díky odpružené rukojeti dosahují míry HAV = 1,5 m/s2.

 

A v neposlední řadě určitě sledujte i to, jakým motorem výrobce desku osadil. Pokud má deska papírově obrovskou odstředivou sílu, ale je osazená poddimenzovaným motorem, pak papírového výkonu nikdy nedosáhne. Z našich zkušeností doporučujeme motory značky Honda, ideálně ty s označením GX, které jsou pro vibrační techniku speciálně navržené – mají vysokou odolnost proti rázovému zatížení.

 

Menším deskám do 100 kg stačí motory GX 160-200, u střední třidy desek do 400 kg doporučujeme jednoválcový motor GX 390 a u nejtěžších desek byste se pak měli setkávat např. s motorem HATZ Supra 1D81Z. Z dlouhodobého hlediska je rozhodně výhodné na motoru nešetřit a připlatit si za značku, která vám poskytne kvalitní motor i dostupný servis.

Přejít na nabídku hutnící techniky